Dobré ráno,
dnes si povíme o tom, jak stanovit náklady na kapitál (tedy na krytí majetku) podniku a když už se to dá použít na podnik, jestli se to nedá použít i na ocenění jiných věcí.
Pamatujete na to rozcestí? Můžu jít jenom jednou cestou. Stejně je to i s majetkem, kapitálem, vlastně s každou věcí, kterou v životě uděláme. Proto když si každý z nás řekne sám pro sebe „Co mě stálo, že jsem tohle zvládl, dokázal, vykonal apod.“. Stejně tak je to i s postojem ke kapitálu v podniku. Prostě buď jsem ty peníze dal do podniku nebo jsem je dal někam jinam. Jinam nás teď až tolik zajímá, takže k tomu, když jsou peníze v podniku.
Když se v lednu podíváte zpátky na tento rok 2012, můžete si říkat „Co mě stálo, že jsem firmu dostal, dostala až sem?“. Proto se počítají průměrné vážené náklady kapitálu (tzv. WACC). Co mě stálo, že mám prostředky v podniku, co mi to přineslo, kolik mě stála každá koruna, která v podniku je?
Výpočet je následující, potřebujete zjistit úroky, které platíte za cizí kapitál, dań z příjmu (daňový úrokový štít), potřebujete dále poměr cizích zdrojů k celkovému kapitálu, poměr vlastních zdrojů k celkovému kapitálu a rentabilitu vlastního kapitálu. Rentabilita Vlastního kapitálu byla v úterý, daňový úrokový štít ve středu a dnes je celý tento vzorec. Veškeré tyto údaje naleznete v rozvaze a výkazu zisku a ztráty – pro účetní práce na 10 minut (nechte si spočíst roční hodnoty, pak klidně měsíční apod.).
WACC = i * (1-t) * Cizí zdroje/Celkový kapitál + Rentabilita Vl. kapitálu * Vlastní kapitál/Celkový kapitál
Celý tenhle model sleduje, kolik Vás, mě, šéfa, firmu stojí každá 1 Kč investovaná do podniku. Výše uvedený vzoreček vychází z toho, že když mi někdo půjčí, musím mu zaplatit. Když dávám do něčeho peníze sám, zároveň můžu mít i možnost investovat do něčeho jiného (ať už investovat myšleno penězi – 1 investice nebo 2. investice nebo třeba vlastním užitkem = půjdu do kina nebo do divadla, co mě baví víc, z čeho budu mít lepší pocit, užitek?)
Stejně můžu přistupovat i k předmětu tohoto emailu „Co mě stojí ta nepoužívaná mašina„. Buď mě stojí to, co platím každý měsíc – úroky (nebo leasing apod.) za tu mašinu nebo pokud jsem ji koupil kompletně za své (je hrazená vlastním kapitálem jako celý podnik), pak mě stojí „to, co mi přináší“. Protože když Vám mašina nevydělává nic a stojí tam, stojí Vás „0“. Když ty peníze půjdou do jiné mašiny, které Vám vydělá 100, tak už si můžete všimnout, že Vás ta první nestojí 0, ale naopak, stojí Vás 100, kterou tratíte na tom, že Vám stojí v rohu a peníze nejsou v té produktivnější.
Zpátky k rozcestí – když se vydám na sever, nemůžu už se vydat na jih, vrátit se v čase a vyrazit na opačnou stranu. Dobrá zpráva je, že my nepotřebujeme stroj času. Jen je důležité se podívat okolo sebe a rozhodnout se, které věci přinášejí nic, dostatek nebo velkou hodnotu. Dělejte věci, které Vám přináší právě tu vysokou hodnou.
Josef Kohout